Standard ochrany půdy
 - header image
Foto: Tomas Hertogh via Unsplash.com

Proč půda

Zdravá půda je životně důležitá pro zemědělství i pro navazující sektory. Poskytuje plodinám živiny, zadržuje vláhu a filtruje vodu. Složitá a citlivá síť vztahů v ní utváří celý půdní ekosystém, na kterém závisí prosperita venkova i život v krajině.

Proto je důležité hospodaření, které půdu chrání před poškozením a podporuje její produktivitu.

Eroze

Eroze odnáší půdu pryč z polí. Neopatrné hospodaření ji přitom mnohonásobně umocňuje a urychluje. Česko jenom kvůli vodní erozi přichází až o 21 miliónů tun ornice za rok.1 Škody činí bezmála 18 miliard korun ročně.1 K velkým ztrátám dochází hlavně během letních lijáků.

Ve zdravé ornici by se srážková voda vsakovala. Ale přes 35 % výměry zemědělských pozemků patří do kategorií „silně“, „velmi silně“ a „extrémně ohrožené“ vodní erozí.2 K erozi přispívá nadměrná rozloha půdních bloků, kde chybí krajinné prvky, které by odtékající vodu brzdily. Nejsilnější je na svažitých pozemcích. Voda rychle teče pryč a bere s sebou také zeminu společně se živinami.

Nedostatek organické hmoty

Česká pole navíc trpí deficitem organické hmoty. Ta by měla sloužit jako pojivo, jež lepí půdní částečky k sobě – a tím je chrání před erozí. A protože má poměrně velkou povrchovou plochu, pomáhala by v ornici také zadržovat vláhu. Na každém hektaru může zdravá půda s dostatkem organické hmoty akumulovat řádově stovky tisíc litrů, a tak posilovat úrodnost. Naplněná vltavská kaskáda obsahuje 1,05 miliardy krychlových metrů vody – ale půda v povodí Vltavy v hloubce do 0,5 metru zadržuje přibližně 3,37 miliardy kubíků.

Organickou hmotu do orné půdy vracela statková hnojiva, jako je chlévský hnůj, kejda nebo kompost. Na moderních farmách je nahradilo syntetické hnojení, které zaručuje dostatek nejkritičtějších minerálních živin: dusíku a fosforu. Neumí ovšem dodávat organickou hmotu. Proto v půdě chybí důležitý půdní život a hlavně: snižuje se její schopnost čelit suchu či erozi. Není tedy připravena na změny klimatu a sušší podnebí.

Napěchovaná půda

Pro zadržování vláhy je důležitá také struktura půdy. Ornice není jenom rozemletá hornina. Velkou část objemu tvoří vzduch, který půdu provětrává a poskytuje prostor pro myriádu organismů. Pod jediným čtverečním metrem evropské louky žijí stovky miliard bakterií, asi 50 kilometrů houbových vláken, desítky tisíc hlístů, tisícovky želvušek, chvostoskoků či roztočů a stovky žížal, mravenců, stonožek nebo stínek.3 Půdní fauna recykluje živiny, které plodiny potřebují k růstu.

Ale těžká mechanizace nebo nevhodné agrotechnické postupy stlačují póry, půdu utužují a vytvářejí neproniknutelnou krustu na jejím povrchu. Nadlimitním utužením trpí 26 % české půdy. 4 Ztráty na úrodě činí půl miliardy korun ročně.4 Ornici by pomohl také dostatek organické hmoty. Ovšem ta v zemi chybí.

Firmy a zdravá půda

Zdravá půda je určitě důležitá pro zemědělce. Ale proč by se o ni měly starat firmy? Protože pomáhá řídit důležitá rizika:

Materiální rizika: Špatný stav ornice může významně zasáhnout do finanční stability. Krajina, která přichází o úrodnost a slabě zadržuje vodu, se stává přímým rizikem pro dodavatelské řetězce a zhoršuje volatilitu trhů. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že přímé a nepřímé škody z eroze na tuzemských polích činí ekvivalent 24 % hodnoty veškeré produkce rostlinné výroby v Česku. Péče o půdu ochrání předvídatelnost výnosů.

Reputační rizika: Čeští spotřebitelé mají silnou osobní vazbu k domácí krajině. Přitom stav půdy za "závažný problém" považuje 85 % Čechů a Češek. Péče o úrodnou zemi se stává důležitým rozměrem sdílených hodnot, společenské konverzace a dobré pověsti. Přispívá k tomu rostoucí pozornost médií, ekologických organizací i státní správy.

Péče o půdu

Naštěstí agrární praxe zná a postupně zavádí provozní postupy, které mohou škody podstatně snížit. Řada zemědělských podniků je už také používá. Krok po kroku se mohou stávat běžnou samozřejmostí českého zemědělství.

Poznámky:

  1. Situační a výhledová zpráva: půda. Ministerstvo zemědělství, Praha 2021.
  2. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2020. Ministerstvo životního prostředí, Praha 2021.
  3. Jeffery, S., Gardi, C., Jones, A., Montanarella, L., Marmo, L., Miko, L., Ritz, K., Peres, G., Römbke, J., van der Putten, W. H. (eds.) (2010). European atlas of soil biodiversity. European Commission, Luxembourg.
  4. Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2016. Ministerstvo zemědělství, Praha 2018.